Co to je inflace a deflace?
Co znamená inflace? Inflace je procentuální vyjádření růstu cen zboží. V čase se ceny zboží zvyšují, a tím roste i cenová hladina, tedy průměrná cena zboží. V praxi to vypadá tak, že za 100 Kč si dnes koupíme více zboží nebo služeb, než si za 100 Kč koupíte zítra (nebo za týden, měsíc, rok). Z uvedeného příkladu vlastně vyplývá, že inflace znamená rovněž snížení kupní síly peněz (velmi zjednodušeně, že inflace peníze znehodnocuje).
Co znamená deflace?
Pokud nastane opačný případ, tedy že ceny zboží budou v čase klesat, budeme hovořit o deflaci. V praxi to bude vypadat přesně opačně v porovnání s inflací – za již zmíněných 100 Kč si dnes koupíme méně zboží či služeb než za 100 Kč zítra (nebo za týden, měsíc, rok).
Co je hyperinflace?
Hyperinflace je druh inflace, který se vyznačuje velkým skokem nahoru v řádech stovek procent. Jde tedy o extrémní případ inflace. Peníze v tomto případě velmi rychle ztrácejí svoji hodnotu. Nejčastěji se lze s hyperinflací setkat zejména v období válek či finančního krachu.
Jak se počítá inflace?
Inflace se počítá na základě indexu spotřebitelských cen nebo také indexu cen výrobců či deflátoru HDP.
Podle indexu spotřebitelských cen je to nejjednodušší, jelikož se měsíčně porovnávají ceny daného tržního koše výrobků a služeb (obsahuje asi 700 různých statků, které reprezentují domácnost a její náklady). Míru inflace tak zjistíme pohybem cen daného tržního koše.
Výpočet pomocí indexu cen výrobců je téměř stejný jako v případě spotřebitelských cen, jen s tím rozdílem, že je založen na cenách komodit, které zahrnují ceny potravin, produkty těžebního a zpracovatelského průmyslu.
Deflátor HDP je pro výpočet míry inflace nejkomplexnější, jelikož vyjadřuje operuje s poměrem nominálního HDP (který je ohodnocen běžnými cenami sledovaného roku) a reálného HDP (který je ohodnocen stálými cenami základního roku). Tento výpočet je ale značně komplikovaný a v praxi se s ním příliš často nesetkáme.
Jaké jsou příčiny inflace?
Příčiny inflace mohou být jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. V případě inflace tažené poptávkou chtějí lidé více nakupovat a tím tlačí na zvýšení cen a následně také na vyšší mzdy. Inflace tažená nabídkou je zapříčiněna zdražením nákladů firem a to je tlačí na zvýšení cen zboží a služeb. Je také možné hovořit o setrvačné inflaci, která nastává tehdy, když výrobci předpokládají zdražení a dopředu tak zvyšují ceny.
Jaké jsou důsledky inflace?
Lze říci, že inflace má vesměs negativní důsledky. Nejvíce lze její dopady vidět na mzdách, kdy se tlačí na vyšší mzdy kvůli rostoucím cenám zboží. Krátkodobě se sice budeme těšit z vyšší mzdy, ale za několik týdnů nebo měsíců si uvědomíme, že v důsledku vyšších cen jsme na tom vlastně stejně jako před jejím zvýšením.
Inflace se ale také promítá do vyšší míry nejistoty a vyšší úrokové sazby. Úroky se zvyšují, a tím zdražují i půjčky a hypotéky. Na druhou stranu ale inflace zvýhodňuje dlužníky, kterým díky vyšší mzdě usnadňuje splácení dluhů.
